Čechy, Tyrolsko a Itálie jsou země s nejsilnější betlémářskou tradicí, to jest věrným a přitom krajově zabarveným obrazem jeskyně Narození Páně a scenérií daráků, tří mudrců a obklopujícího prostředí, v němž se zrcadlí místní krajová inspirace. V Čechách byla největší tvůrčí pestrost.
Českolipsko nevytvořilo svérázný typ betlému, ale tvůrčím způsobem zde byly přijímány sousední tradice. V severní části okresu, v Lužických horách, v tkalcovských chalupách, se ujal betlém šluknovského typu. Šlo o znázornění betlémské scény dřevěnými figurkami s bohatým obkládáním ze samorostů, kůry, mechů a kaménky. Vše rozloženo na dřevěné palandě pod stropem tkalcovské světničky, přičemž podložka byla roztažena přes dvě strany místnosti. Ke scéně betlémské přibyla také scenérie velkopáteční od Getseman po Kalvárii.
Ve zdejším kraji byly zhotovovány betlémy a právě tak scény kalvárské vsazované do velkých lahví. Jednalo se o umnou dřevěnou konstrukci s upevněnými figurkami a drobnými nástroji, o nichž si laik nedovede představit, jak je bylo možné vůbec do láhve s úzkým hrdlem vložit.
Ve sbírkách českolipského muzea jsem svého času napočítal asi 26 sestav betlémových, některé velké a úplné a jiné jen torzovité. Práce místních řezbářů i figurky dovezené, případně betlém papírový, velmi impozantní. Nesoustavná sbírka naznačuje, že ve zdejším kraji si tehdejší rodiny betlémy kupovaly a dovážely i z odlehlých míst. Kostely přijímaly ochotně nabídky tyrolských betlémářů, pracujících s bravurní řemeslnou zručností. Příkladně kostelní tyrolský betlém v Dubé je velmi půvabný.
Nevznikl žádný charakteristický sklářský betlém. Možná jeho čas teprve přijde. Skleněné figurky byly dříve tradicí železnobrodska a dnes se vyrábějí i jinde.